Zákonný nárok zaměstnance na placené volno za účelem odpočinku — v roce 2026 minimálně 4 týdny ročně.
Dovolená je zákonem zaručené právo zaměstnance na placené volno. Zákoník práce rozlišuje tři druhy dovolené: dovolenou za kalendářní rok (nebo její poměrnou část), dodatkovou dovolenou a dovolenou za odpracované dny.
Základní zákonná výměra činí 4 týdny za kalendářní rok. Zaměstnanci státní správy, škol a dalších veřejných institucí mají nárok na 5 týdnů. Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci VŠ mají nárok na 8 týdnů. Zaměstnavatel může v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě dovolenou prodloužit.
Na celou dovolenou za kalendářní rok má zaměstnanec nárok, pokud u zaměstnavatele nepřetržitě pracoval po celý rok. Jinak vzniká nárok na poměrnou část — 1/12 za každých 21 odpracovaných dnů.
Termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, ale je povinen přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance. Dovolená by měla být vyčerpána v příslušném kalendářním roce; nevyčerpaná dovolená se převádí, nejdéle však do konce třetího roku.
Za dobu dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí.